P R E V E N C E 
je nejúčinnější způsob ochrany majetku

Často i malá investice může zabránit vysokým materiálním škodám
a nevyčíslitelným ztrátám na lidském zdraví.

www.po-voda.cz

Informace

Právní a ostatní předpisy

Problematika požární ochrany je velmi rozsáhlá a zasahuje do všech oblastí lidské činnosti. Řeší ji velké množství právních a ostatní předpisů, zejména:

  • Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
  • Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
  • Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb,
  • Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří,
  • Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách,
  • Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně,
  • Nařízení JM kraje č. 16/2012,
  • Normativní požadavky pro řešení požární vody, především:
    • ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou,
    • ČSN 75 2411 Zdroje požární vody,
    • ČSN EN 671-1, ČSN EN 671-2, ČSN EN 671-3 Stabilní hasicí zařízení - Hadicové systémy
    • a další normy řady ČSN 73 08...

Neméně důležitá je technická dokumentace stavby - požárně bezpečnostní řešení stavby, dokumentace zdolávání požáru a posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím.

Další informace

Požárně bezpečnostní řešení stavby

Požárně bezpečnostní řešení stavby (PBŘ) je součástí dokumentace stavby, jejíž rozsah a obsah je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb., vydanou ke stavebnímu zákonu, a vyhláškou o požární prevenci č. 246/2001 Sb., vydanou k zákonu o požární ochraně, a dále normativními požadavky. Pro zpracované PBŘ je nutné získat souhlasné stanovisko územně příslušného územního odboru stavební prevence hasičského záchranného sboru, není-li zákonem nebo stavebním úřadem stanoveno jinak.

Obsahuje:
  • Technickou zprávu popisující stavbu a její objekty, rozdělení do požárních úseků, výpočet požárního rizika a stanovení stupně požární bezpečnosti, stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí, evakuace, stanovení druhu a kapacity únikových cest, vymezení požárně nebezpečného prostoru, způsob zabezpečení stavby požární vodou nebo jinými hasebními látkami, hasicími přístroji, zhodnocení technických zařízení stavby, stanovení požadavků pro hašení požáru a záchranné práce, a další.
  • Výkresovou část graficky označující požární úseky, požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů (protipožární dveře, revizní dvířka šachty, požární klapky), únikové cesty, počty unikajících osob, schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními (elektrická požární signalizace, stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla, ap.), zdroje požární vody, způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů a bezpečnostního značení (tabulky), vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů, přístup pro požární techniku, a další.

Analýza zdolávání požáru

Analýzou zdolávání požáru se rozumí zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení předpokládané velikosti požáru a možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků způsobem, který je uveden v právním předpise, tj. §16 odst. 3 písm. e) vyhlášky o požární prevenci č. 246/2001 Sb.

Analýza zdolávání požáru se zpracovává u objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, ve kterých jsou složité podmínky pro zdolávání požáru.

Zařízení pro zásobování požární vodou

Zařízení pro zásobování požární vodou je druh požárně bezpečnostních zařízení dle §2 odst. 4 písm. e) vyhlášky o požární prevenci a vztahují se na něj podmínky provozu, kontroly, údržby a oprav dle §7 uvedené vyhlášky.

Zařízením pro zásobování požární vodou je například vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí.

Kontrola provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou

Zařízení pro zásobování požární vodou (vnitřní a vnější požární vodovod) je definováno dle vyhlášky o požární prevenci jako požárně bezpečnostní zařízení, a proto se na něj vztahuje povinnost provádět kontroly jeho provozuschopnosti před uvedením do provozu (výchozí kontrola) a poté v pravidelných intervalech (periodická kontrola).

a) Výchozí kontrola
K provedení výchozí kontroly provozuschopnosti je nutné předložit schválenou projektovou dokumentaci, jejíž nedílnou součástí je i požárně bezpečnostní řešení stavby. Před uvedením do provozu se provádí funkční zkoušky, při nichž se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Výchozí kontrola se provádí:
- v nových nebo rekonstruovaných stavbách před uvedením zařízení do provozu,
- po dokončení obnovy potrubních sítí,
- po rekonstrukcích potrubních rozvodů spojených s výměnou hadicových systémů nebo stoupacích potrubí.
b) Periodická kontrola
Pokud výrobce nebo dokumentace nestanoví lhůty kratší, provádí se periodická kontrola nejméně jednou za rok. Při této kontrole se neporovnává provedení požárně bezpečnostního zařízení s projektovou dokumentací. Před periodickou kontrolou je nutné vždy zjistit, zda od poslední kontroly nedošlo na kontrolovaném zařízení k takové zásadní změně, která vyžaduje provedení kontroly výchozí.

O provedení výchozí i periodické kontroly požárně bezpečnostního zařízení se vyhotoví zápis dle § 7 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci a dle ustanovení ČSN 73 0873, příloha C čl.1.3.

Vnitřní požární vodovod

Vnitřní požární vodovod s vnitřními odběrnými místy požární vody (hadicové systémy) je ucelený systém zařízení, určený pro zásobování požární vodou uvnitř stavby. Může se navrhovat společně se zařízeními pitné nebo užitkové vody, popřípadě jako samostatný soubor objektů a zařízení. U nových staveb je požadavek na zřízení požárního vodovodu vyjádřen v požárně bezpečnostním řešení stavby, které je nedílnou součástí schválené projektové dokumentace. Technické provedení požárního vodovodu je u rozsáhlejších staveb rovněž součástí projektu zdravotechniky.

Zdrojem vody vnitřního požárního vodovodu může být veřejný vodovodní řad, požární nádrž nebo studna doplněná čerpací stanicí, vodní stabilní hasicí zařízení, ale i rozvod technologické vody.

Vnitřní požární vodovod může zásobovat vodou i další požárně bezpečnostní zařízení, jako jsou vodní clony, skrápěcí zařízení, pěnové hasicí zařízení, polostabilní a doplňkové sprinklerové nebo drenčerové hasicí zařízení a další.

K závěrečné kontrolní prohlídce stavby je nutný zápis o provedení výchozí kontroly provozuschopnosti vnitřního požárního vodovodu dle § 7 vyhlášky o požární prevenci, ČSN 73 0873, příloha C.1.3 a ČSN EN 671-3.

Dobře navržený systém vnitřního požárního vodovodu, jeho montáž a následně kvalitně provedená výchozí kontrola provozuschopnosti před předáním do užívání je zárukou vysoké spolehlivosti a funkčnosti při optimálním vynaložení finančních nákladů.

Vnitřní odběrná místa

Vnitřní odběrná místa jsou stabilní hasicí hadicové systémy napojené na vnitřní požární vodovod.

Hadicové systémy musí být trvale pod tlakem (kromě hadicového systému na nezavodněném potrubí) s okamžitě dostupnou plynulou dodávkou vody. Jsou-li v provozuschopném stavu, představují velmi účinné, rychle dosažitelné hasicí prostředky. Zvláště cenné je jejich použití v počáteční fázi požáru a také možnost pohotového ovládání i nevycvičenou osobou. Hadicové systémy mohou mít dlouhou životnost, ale pouze za předpokladu, že bude kvalitně provedena jejich výchozí kontrola provozuschopnosti a bude se provádět jejich pravidelná kontrola a údržba podle příslušných požadavků.

Hadicové systémy:

  • požární hadicový naviják je hasicí zařízení skládající se z navijáku s přívodem vody středem, ručně nebo automaticky ovládaného přítokového ventilu v blízkosti navijáku, tvarově stálé hadice o průměru 19, 25 nebo 33 mm a délky 20 nebo 30 m, a uzavíratelné proudnice,
    • pěnotvorný DN25 a DN33 je požární hadicový naviják s uzavíratelnou pěnotvornou proudnicí na těžkou pěnu, přiměšovačem a kanystrem s pěnidlem.
  • požární hydrantový systém je hasicí zařízení skládající se ze skříně nebo krytu, hadicového uložení, ručně ovládaného přítokového ventilu, zploštitelné hadice se spojkami o průměru 52 mm a uzavíratelné proudnice,
    • pěnotvorný DN 52 je požární hydrantový systém s uzavíratelnou pěnotvornou proudnicí na těžkou pěnu, přiměšovačem a kanystrem s pěnidlem.

Do roku 1995 se v objektech instalovaly na vnitřní požární vodovod nástěnné hydranty se zproštitelnou hadicí značené podle průměru hadice jako 25 (D) a 52 (C). Při celkové rekonstrukci těchto objektů se postupuje podle současně platných norem, tzn. nástěnné hydranty musí být nahrazeny novými hadicovými systémy. Při částečné rekonstrukci nebo změně užívání stavby posuzované dle ČSN 73 0834 lze v neměnné části ponechat stávající vnitřní hydranty se stávající funkční výzbrojí.

Vnitřní odběrná místa požární vody slouží pro prvotní hasicí zásah, tj. pro počáteční etapu rozvoje požáru, kdy intenzita začínajícího požáru a zakouření prostoru dovolí použití tohoto požárně bezpečnostní zařízení. Po příjezdu hasičských záchranných jednotek je k hašení požáru vodou využita většinou mobilní požární technika.

Vnější požární vodovod

Vnější požární vodovod s vnějšími odběrnými místy požární vody je ucelený systém zařízení, určený pro zásobování požární vodou především mobilní požární techniky (cisternové automobilové stříkačky), ale i sprinklerového nebo drenčerového polostabilního a stabilního hasicího zařízení. Vnějšími odběrnými místy požární vody jsou podzemní a nadzemní hydranty, požární výtokové stojany a plnicí místa, vodní toky a přirozené nebo umělé nádrže na vodu. Podzemní a nadzemní hydranty mají mimo požární funkce i funkci technickou - slouží k odkalení a odvzdušnění vodovodního řadu. Vodovodní řady jsou veřejné (obecní a městské) nebo areálové na soukromých pozemcích.

Vnější požární vodovod se navrhuje pro výrobní a nevýrobní objekty s ohledem na jejich plochu, u výrobních objektů i s ohledem na vysoké požární zatížení. Může se navrhovat společně se zařízeními pitné nebo užitkové vody, popřípadě jako samostatný soubor objektů a zařízení. Důležitými návrhovými parametry vnějšího požárního vodovodu jsou průměr potrubí vodovodního řadu, vzdálenost odběrného místa od objektu a mezi sebou, hydrostatický přetlak a množství vody, které vyteče z odběrného místa za jednotku času.

Dobře navržený systém vnějšího požárního vodovodu, jeho montáž a následně kvalitně provedená výchozí kontrola provozuschopnosti před předáním do užívání je zárukou vysoké spolehlivosti a funkčnosti při optimálním vynaložení finančních nákladů.

Vnější odběrná místa

Vnější odběrná místa jsou místa odběru požární vody určená především pro zásobování mobilní požární techniky při zásahu:

  • nadzemní a podzemní hydranty,
  • požární výtokové stojany a plnicí místa,
  • vodní toky (např. řeka, potok),
  • přirozené a umělé nádrže na vodu (např. studny, rybníky, bazény, požární nádrže aj.).

Podzemní a nadzemní hydranty mají mimo požární funkce i funkci technickou - slouží k odkalení a odvzdušnění vodovodního řadu. Pro požární účely se mají navrhovat zejména nadzemní hydranty.

Hydrant

Hydrant je zařízení pro odběr vody ve venkovním prostředí z vodovodního řadu, především pro požární účely. Podle charakteru terénu, uličních a provozních poměrů se instaluje:

  • hydrant nadzemní - pro odběr vody přímým napojením požární hadice na výtok hydrantu ukončený hadicovou spojkou,
  • hydrant podzemní - montuje se pod úrovní terénu, ovládá se hydrantovým klíčem a odběr vody je podmíněn použitím hydrantového nástavce.

Podzemní a nadzemní hydranty mají mimo požární funkce i funkci technickou - slouží k odkalení a odvzdušnění vodovodního řadu.

Požární výtokový stojan

Požární výtokový stojan je nadzemní výtoková armatura na vodovodním potrubí ukončená sací hadicovou spojkou, která umožňuje přímé napojení sacích požárních hadic o průměru 110 nebo 125 mm.

Plnicí místo

Plnicí místo je místo, kde nadzemní výtoková armatura na vnějším vodovodu umožňuje plnit nádrže mobilní požární techniky horním otvorem.

Požární nádrž

Požární nádrž je zdroj požární vody tam, kde je nutno soustředit požadované množství vody pro požární zásah na jednom místě. Je i vhodným doplňkem kapacity požární vody v případě, kdy nestačí kapacita jiného vodního zdroje. Požární nádrž slouží jako zásobník požární vody.

Druhy požárních nádrží:

  • otevřené:
    • se zpevněným dnem a zpevněnými svahy nebo svislými stěnami,
    • zemní,
  • kryté - zřizují se tam, kde je hustá zástavba, značné mrazy, nečisté ovzduší a nutnost mít v daném místě jinak nezajistitelnou zásobu požární vody. Mohou být umístěny v pozemním stavebním objektu nebo jako venkovní (mimo pozemní objekty).

Požární potrubí

Požární potrubí (suchovod) jsou nezavodněné, samostatné potrubní rozvody o průměru nejméně 75 mm, které jsou zásobovány vodou pomocí požární techniky (popř. jiným tlakovým zdrojem vody k hašení); slouží zejména pro vedení zásahu vnitřkem objektu.

Hasicí přístroje

Hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné) jsou druhem věcného prostředku požární ochrany.

Množství, druh a způsob vybavení prostor a zařízení hasicími přístroji vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu, nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.

Množství, druh a způsob vybavení prostor může být rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti.

Bezpečnostní značení

Bezpečnostní značení (tabulky) jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů informací o bezpečnosti na pracovišti i na veřejném prostranství.

Nelze-li rizika ohrožení zdraví nebo života odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky, je povinností zaměstnavatelů umístit bezpečnostní značky a zavést signály.

Bezpečnostní značky se musí používat pouze k pokynům majícím vztah k bezpečnosti a zdraví. Způsob jejich použití vychází zejména ze zákoníku práce, zákona o požární ochraně s podrobnostmi obsaženými v prováděcích předpisech a nařízení vlády, vyplývá z analýzy rizik, a pokud instalaci bezpečnostních tabulek nařizuje technická norma, lze se od ní odchýlit použitím jiného opatření, minimálně stejné účinnosti.

Podle nařízení vlády č. 375/2017 Sb. musí být informativní značky pro únik a evakuaci osob a značky překážek na únikových cestách viditelné a rozpoznatelné i při přerušení dodávky energie, minimálně po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu. Kromě nouzového osvětlení tomuto požadavku vyhovuje i bezpečnostní značení vyrobené z fotoluminiscenčního materiálu.

ČSN 73 0873, příloha C čl.1.3.

Výběr z ČSN 730873, příloha C:

C.1.3 Před uvedením odběrných míst požární vody do provozu se ověří zejména:

  • zda instalace odběrných míst požární vody, popř. požárního potrubí a jejich rozmístění odpovídá projektu,
  • funkce výtokových armatur a uzávěrů,
  • správné a viditelné označení příslušných armatur odběrných míst požární vody a ostatních souvisejících zařízení,
  • pohotovost čerpacích zařízení pro dodávku požární vody do odběrných míst:
    • napojení na elektrický rozvod podle 7.1,
    • dobu uvedení do provozu,
    • požadované výkonové parametry (tlak, průtok),
  • provozní parametry odběrných míst požární vody:
    • průtokové a tlakové parametry podzemních a nadzemních hydrantů (pro v = 0,8 m.s-1) - pro hydraulicky nejméně příznivá místa (nemusí se ověřovat hodnoty průtoku pro připojenou požární techniku),
    • vydatnost výtokových stojanů - pro hydraulicky nejméně příznivá místa (lze ověřit i s připojenu požární technikou),
    • vydatnost plnicích míst (pro každý výtok),
    • vydatnost přirozeného nebo umělého vodního zdroje,
    • naplnění vodní nádrže požadovaným množstvím vody k hašení,
    • průtokové a tlakové parametry hadicových systémů - pro hydraulicky nejméně příznivá místa,
  • funkce všech druhů ochran zařízení pro zásobování požární vodou (zejména tepelná ochrana, protikorozní ochrana ochrana před účinky hluku a vibrací),
  • vybavenost hadicových systémů předepsanou výzbrojí,
  • stav základního vybavení požárního potrubí.

Provedení výchozí kontroly zajišťuje dodavatel, který vypracuje písemný záznam, kde uvede všechny kontrolované údaje. Provedení kontroly se vyžaduje také po dokončení obnovy potrubních sítí a po rekonstrukcích potrubních rozvodů spojených s výměnou hadicových systémů nebo stoupacích potrubí.

Povinnosti obce v požární ochraně

Na úseku požární ochrany se obce a obecní úřady řídí zákonem o požární ochraně č. 133/1985 Sb, §29. Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám. Veřejná vodovodní síť obcí jako víceúčelový zdroj vody musí být upravena tak, aby sloužila nejen svému provoznímu účelu, ale i pro účely požární ochrany a musí splňovat podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů dle nařízení kraje. Obec ve své samostatné působnosti na úseku požární ochrany vydává obecně závaznou vyhláškou požární řád obce.

POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE upravuje organizaci a zásady zabezpečení požární ochrany v obci. Obsahuje, mimo jiné, přehled o zdrojích vody pro hašení požáru a podmínky jejich trvalé použitelnosti. Hydranty na veřejném vodovodním řadu, které obec určí jako zdroje vody pro hašení požáru, se stávají požárně bezpečnostním zařízením podle ustanovení § 2 odst. 4 písm e) vyhlášky o požární prevenci 246/2001 Sb. a vztahují se na ně povinnosti pro provoz, kontroly, údržbu a opravy dle § 7 této vyhlášky. Zásady pro provádění kontrol odběrných míst požární vody (hydrantů) jsou stanoveny v ČSN 73 0873, Příloha C.

  • Pokud obec v požárním řádu obce uvádí jako zdroj vody pro hašení požáru obecně vodovodní řad obce - hydrantová síť (vnější požární vodovod), jsou potom všechny hydranty (ať už podzemní, nadzemní, kalníky či vzdušníky) součástí zdroje požární vody, a tudíž i požárně bezpečnostním zařízením podle ustanovení § 2 odst. 4 písm e) vyhlášky o požární prevenci 246/2001 Sb.
  • Obec může vybrat jen některé hydranty na veřejném vodovodním řadu, které určí jako zdroj vody pro hašení požárů. Výběr musí být proveden kvalifikovaně tak, aby zdroje vody pro hašení požárů tvořily systém zabezpečující pokrytí území obce požární vodou s dostatečnou vydatností. Požárně bezpečnostním zařízením se v tomto případě stávají jen určené hydranty, a pouze na ně se vztahují povinnosti pro provoz, kontroly, údržbu a opravy dle vyhlášky o požární prevenci. Tento způsob zabezpečení požární vody v obci je podmíněn schválením u místně příslušného hasičského záchranného sboru.

 

 


 

NABÍDKA PRO OBCE A PROVOZOVATELE VEŘEJNÉHO VODOVODU

OPTIMALIZACE VODOVODNÍ SÍTĚ PRO POŽÁRNÍ ÚČELY

Určení optimálního počtu hydrantů na stávající veřejné vodovodní síti jako spolehlivého zdroje vody pro hašení požáru, více...

Plánujete rozšíření nebo rekonstrukci veřejné vodovodní sítě?  více...

Řešíte splnění podmínek k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů dle nařízení JM kraje? více...